Prospěšnost zásahů člověka do přírody je vždy diskutabilní, přestože mohou být vedeny ušlechtilými myšlenkami. Tak tomu je i v případě Krounky.
Přímo uprostřed přírodního parku se nachází kamenolom. Pokud by byla v provozu stabilní úpravna kameniva (drtička), údolí by asi brzy vzalo za své. Ani občasná těžba se zpracováním kamene na mobilní drtičce není bez následků, úroveň hluku je podobná, jako uprostřed velkoměsta a prašnost nejlépe dokumentuje fotografie.
Cílem výstavby poldru jsou protipovodňová opatření a zadržení vody v krajině. Místní lidé se však obávají negativních důsledků - při nastoupání hladiny vody dojde mimo jiné k nekontrolovanému usazení různých naplavenin (včetně odpadků) na rozsáhlém území. Může dojít také k podmáčení okolních strání a v důsledku toho k vývratům stromů a sesuvům půdy. Poldr bohužel nevyřeší hlavní příčinu ubývající vody v krajině na straně jedné a rychlých povodní na straně druhé. Tu musíme hledat v samotné krajině a způsobu hospodaření s půdou. Dotační politika státu i EU podporuje hospodaření zavedené za minulého režimu, přeoráním luk s původní vegetací zmizely i chráněné úpolíny a vstavače, meandrující potůčky plné pstruhů se změnily ve vydlážděné stoky odvádějící při dešti během několika minut vodu zachycenou melioračnímiu trubkami, ... Za shlédnutí stojí pořad Souvislosti Jana Pokorného.
Další z plánů na regulaci řeky je stavba přehrady kousek nad Předhradím. Paradoxně tato přehrada by zaplavila i výše zmiňovaný poldr a "utopila" by tak nemalé, evidentně zbytečné investice do poldru. Trvale by zaniklo údolí Krounky od Předhradí až ke Kutřínu, včetně lokality Šilinkův důl.